Kauza Patrik - velký zločin, „malý“ trest
Chci se teď zamyslet nad věcí která je velmi kontroverzní a vyjádřit se k ní jednoznačným názorem by znamenalo vidět svět černý, nebo bílí, posuzovat jen emocemi, nebo jen chladným rozumem.
Ani jedno není tím pravým ořechovým, pokud chceme to o čem se následně rozepíšu vnímat nejen jako konkrétní čin a následnou řetězící se reakci na něj, ale i jako částečný obraz určitého stavu naší doby.
Ale už k věci.
Dozvěděl jsem se dnes od známého, že v Ústí nad Labem byla iniciována petice „proti snížení trestu jednomu z útočníků, kteří brutálně napadli, okradli, znásilnili a málem zabili dvanáctiletého Patrika v Krupce na Teplicku“.
Webové stránky petice uvádět nebudu, kdo případ zná a má zájem, jistě si je na internetu najde.
Čin, kterého se oba násilníci, jeden mladiství, druhý nezletilí dopustili je ohavný rafinovaností a zvráceností, s kterou oba mladíci k oběti přistupovali, ale i tím, jak dlouho jejich běsnění trvalo.
Uvádí se, že Patrik byl mučen a znásilňován dvě hodiny, to je opravdu velmi dlouhá doba.
Jedná se o skutek, který v době kdy k němu došlo pobouřil veřejné mínění nejen na Ústecku, stal se předmětem zájmu, bohužel jen okrajového, i celostátních médií.
Další, tentokrát již o mnoho větší mediální zájem tento případ vyvolává díky rozhodnutí pražského vrchního soudu, který věc překvalifikoval a staršímu z útočníků snížil trest na polovinu, tedy na pět let, neboť krajský soud v Ústí udělil trest nejvyšší možný, desetiletý.
Nechci se zde a ani nikde jinde pouštět do úvah nad výší trestu, do úvah nad „nespravedlností“ soudu, nechci se zamýšlet nad tím, co mají společného pojmy „právo“ a „spravedlnost“.
Historie zná doby kdy platilo „oko za oko, zub za zub“, ale i doby, kdy bylo možné se za spáchaný, jakkoli hrůzný čin vykoupit penězi.
Vždy ale existoval pachatel, obět, soud a historická doba, v které se skutek odehrál.
Ten náš se odehrál v Krupce na Teplicku, dopustili se ho na bezbranném dítěti příslušníci komunity, která má mezi majoritní částí občanů velmi špatnou pověst.
A zde, jak se mi zdá, je podstata věci, důvod toho, proč tento případ, toto rozhodnutí soudu, vyvolalo tak silné emoce.
Budu citovat z jednoho diskusního vlákna : „Cikáni můžou zabíjet, krást a znásilňovat a nic se jim nestane a ještě je živíme“.
Je to ale opravdu tak ?
Má rozhodnutí soudu něco společného s etnickou příslušností pachatelů ?
Pro jistotu napíšu technickou poznámku; nechci nijak omlouvat čin který byl spáchán, ale ani si nechci připustit myšlenku (a nepřipouštím si ji), že soud rozhodoval na základě filosofie pozitivní diskriminace, jak je obecně rozšířený názor.
Zákon platí pro každého stejně, na tom se snad shodneme.
Je sice pravda že výjimky potvrzují pravidla, ale to se týká jiných kauz, těch, jejichž objektem jsou finanční částky od milionů výš, a zde se o peníze opravdu nejednalo.
Ale jak známo, peníze stojí za vším…
Velký zločin, malý trest, zamyslí se ale někdo nad důvody obojího ?
To je nadpis mého článku a ten článek píšu proto, že i díky veřejným zdrojům znám prostředí z kterého oba pachatelé vyšli, v kterém vyrůstali, mám představu o tom, jaké hodnoty jim byly jejich okolím od dětství vštěpovány, díky veřejným zdrojům vím i to, jaké to byly osobnosti.
Samozřejmě, i pro mě je těžké podívat se na oba dva pachatele, na tu hrůzu kterou spáchali „nezaujatýma“ očima, lze-li to vůbec ?
Ten čin se ale stal a žádný, ani ten nejvyšší možný trest, i kdyby byl absolutní, nebo byl v starozákonních intencích „oko za oko, zub za zub“, by nic nenapravil.
Mohl by sice takový nám všem, které ta věc lidsky zasáhla poskytnout pocit zadostiučinění, neboť pomsta může na jistou dobu zklidnit rozbouřené emoce, ale pomsta léčí jako opiát, nevyléčí, jen na krátkou dobu zklidňuje.
Co s tím ale mají společného peníze ?
Je to přeci jednoduché…
Možná se všichni shodneme na tom, že pachatelé pocházeli ze sociálně slabšího prostředí, pravděpodobně se jedná již o druhou generaci těch, kteří jsou z hlediska svého živobytí odkázáni na pomoc státu.
A tady se asi zvedne vlna odporu : Co to kecáš ? Máme jim snad dávat víc ?
Ne ne, víc ne a ani ne dávat, dávání ještě nikomu nepomohlo a nic ho nenaučilo.
Jedno staré židovské přísloví říká „Chceš-li někoho nakrmit, nedávej mu rybu, ale nauč ho ryby chytat“.
Ti dva o kterých tu mluvím vyrůstali v prostředí kde je běžnou, mnohdy okolnostmi vynucenou životní filosofií přežívat ne z ryb, ale malých rybiček, nalovit si vlastní je nikdo neučí.
Je to totiž moc a moc drahé, časově náročné a i politicky nepopulární, investovat peníze ne snad do vyšších sociálních dávek, to chraň Bůh, ale do systému, který dokáže každé dítě které odroste dupačkám podchytit ve výchově, motivovat ho a nabídnout mu i jinou alternativu než tu kterou děti (pachatelé byly také děti), a vůbec lidé z ghet mají.
Říkáte, že je to věc rodičů ?
Ano, to je jistě dobrý názor, bohužel ale dnes neplatí že dědek kovář, táta kovář a kluk taky bude kovářem, ať nedělá rodině ostudu.
Když se narodíte v ghetu, šance že z něho utečete je moc a moc malá, spíš se vám stane to, že se na vás budou ti co žijí mimo něj dívat jako na něco ošklivého, co na ulici nepatří.
To na člověku zanechá stopy, opravdu.
A když se do gheta narodíte, není to vaše vina.
Právě tady vidím velký dluh státu, jeho velký dluh do budoucnosti, který není měřitelný jen penězi, protože do pomoci menšinám se investuje relativně hodně finančních prostředků.
Stát dluží sám sobě kvalifikovanou pomoc která nespočívá v rozdávání, ale v preventivním dlouhodobém působení v místech, kde se problémy začínají rozvíjet, v investicích do speciálních školek a škol, v investicích do kvalifikovaných sociálních pracovníků, v investicích do dotovaných pracovních míst a tím vším i v investicích do nás a i do sebe samého, protože menšin se nelze zbavit tak, že zavřeme oči a budeme kolem sebe hlava nehlava mlátit a nenávidět je.
Pokud to uděláme, přivoláváme na sebe v horizontu 1-2 generací stejné problémy jaké řeší Francie, Německo, USA se sociálně vyloučenými lokalitami svými, a tam se věci o kterých jsme četli v souvislosti s tragédií v Krupce na Teplicku dějí o mnoho častěji a v horších mírách než u nás.
Znovu pro jistotu opakuji; neomlouvám co se stalo, snížení trestu se mi také nelíbí, ale docela jistě vím, že i kdyby byl ten trest doživotní nebo absolutní, existoval-li by ten v našem právním řádu, kromě krátkého pocitu zadostiučinění by nám to nic, ale vůbec nic nepřineslo.
A naším přáním a cílem je přeci to, aby se podobné skutky neopakovali, naším přáním by mělo být také to, aby každé dítě, ať už se narodí kdekoli a jakýmkoli rodičům mělo šanci vyrůstat v důstojných životních podmínkách, vidět kolem sebe příklady které budou dobré nejen pro něj, ale i pro nás, kteří se můžeme cítit jako potencionální oběti dalšího trestného činu.
David Chytrý
Díváte se od rána na porno a pijete u toho pivo?
Pokud ano, jste přesně těmi, které jeden soudce Ústavního soudu, jinak celkem vážené a důstojné instituce, označil jako „lehkoživky, kteří budou jako pijavice nadále vysávat veřejné finanční zdroje“. Byl to Stanislav Balík, ten soudce Ústavního soudu, jistě také vážený a důstojný institut našeho práva a ústavního pořádku, jen to má v hlavě trochu popletené, ale při dnešní drahotě a inverzích, není se co divit, komu by z toho nehráblo?
David Chytrý
George Orwell by měl z Hospodářské komory ČR radost
Ano, škoda, že autor vizionářských předpovědí popsaných v knihách 1984 a Farma zvířat již nežije, pokud by žil, jistě by se zaradoval z informací, které na serverech Parlamentní listy, Lidovky a EuroServer seznamují čtenáře s geniálním nápadem pana Petra Kužela, prezidenta Hospodářské komory ČR se záměrem zavést v ČR od roku 2014 další evidenční elektronickou kartu.
David Chytrý
Zodpovědní hospodáři, nebo drzouni?
Český rozhlas se rozhodl zahájit kampaň proti těm, kteří neplatí koncesionářské poplatky. Chystá se důraznou formou upozornit 200 tisíc domácností, že pokud přijímají digitální televizní signál, musí platit i za rádio.
David Chytrý
Jak jsem se lekl sám sebe, budu volit DSSS?
Když někomu povím, že skoro každý den před spaním poslouchám na Youtube přednášky a semináře politiků, filosofů a ostatních lidí, co se živí zajímavým povídáním, lidé se občas lekají mě a mají tendenci skrytě zkoumat moje duševní zdraví.
David Chytrý
Prosím, zachraňme stát!
Bojím se o náš stát, bojím se o státní úřady a organizace, jejich zaměstnance, mám strach o instituce, jejichž činnosti se dotýkají našich životů.
David Chytrý
Vážně je to takový blbec?
Ne, neptám se ve zlém a nechci ho poškodit vulgarismem, ptám se docela upřímně; opravdu je? Já taky nejsem žádný zvláštní lumen, ale to co provedl on, nedokážu pochopit, bylo to přeci tak hloupé! Ale bylo to tak doopravdy?
David Chytrý
Dlužím, dlužíš, dlužíme
Někdo dluží málo, někdo moc, někdo své dluhy chápe jako investici do budoucnosti, to když si půjčí na vzdělání nebo na nové vybavení potřebné k podnikání, někdo půjčku považuje za možnost vylepšení si svého běžného rozpočtu, někdo půjčování považuje za výborný obchod. Kdo nakonec spláče nad výdělkem, je asi jasné každému. Bude to ten, kdo si nezodpovědně půjčil, nebo ne?
David Chytrý
Veřejná výzva k celonárodní sbírce
Vážení občané, se zármutkem a zároveň nadějí v srdci Vás vyzývám k založení celonárodní sbírky (příspěvky od zahraničních přispěvatelů budou vítány), viz. http://domaci.eurozpravy.cz/49034-romove-shaneji-penize-na-pohreb-muze-zastreleneho-kusi/
David Chytrý
I mezi koukolem lze najít pšenici?
Včerejší den mě mile překvapil, nejen tím že bylo opravdové jarní počasí, ne tropy, ale i tím, co jsem opožděně přečetl na některých zpravodajských serverech. Podstata dnes už neaktuální, ale co do významu velmi důležité zprávy zní následovně: „Poslanec ODS Jan Florián řekl, že se současným návrhem zákona o církevních restitucích má problém. Podpořil by zákon, v němž by nebyly zapracovány finanční kompenzace“.
David Chytrý
ODS vyhraje předčasné volby!
Ano, vím to docela jistě. Měl jsem v noci sen, v kterém mě navštívil duch předčasně zesnulého Františka Mrázka a tento kdysi velikán českého byznysu a svého času i šedá eminence české vrcholné politiky mi pověděl spoustu zajímavých věcí. Chcete-li se také něco dozvědět o tajemstvích mezi nebem a zemí, pozorně čtěte.
David Chytrý
Vždyť se vůbec nic nestalo, kdo maže, ten jede
No ano, nezdá se to, ale ono se opravdu vůbec nic nestalo. Včera sice proběhlo už několikáté hlasování o důvěře vlády, byly jsme svědky největší demonstrace od roku 1989, vláda rozpočtové odpovědnosti si půjčila 220 miliard, obludné kauzy typu Janoušek, Vondra, Bárta, Škárka, na nás jukají zpoza každého rohu, podivné veletoče premiéra a příslušníků podivného uskupení VV nás tu baví, tu děsí, ale jede se dál.
David Chytrý
Blog pouze pro kuřáky...(?)
Jsem kuřák, ano, kouřím cigarety a nestydím se za to. Kouřím sice málo, ale velmi rád. Cigareta mi sice nedává pocit mužnosti a dospělosti jak tomu bylo před třiceti lety, když jsme s kamarády experimentovali se zapalováním duté trávy a pomlaskávali nechutí nad hořkostí teplého dýmu, dává mi ale pocit klidu, pohody, a v době hysterické protikuřácké kampaně i pocit kousku trochu falešné svobody.
David Chytrý
Já, občan : Odmítám politizaci akce občanů ze strany premiéra
Já, občan, při vědomí toho, že já občan jsem stát, odmítám slova pana premiéra Nečase, kterými se snaží masovou akci ze dne 21.04., akci, která je vyjádřením vůle značné části občanů bagatelizovat a dehonestovat názorem, že se jedná jen o akci nezodpovědných lidí po vedením představitelů levice.
David Chytrý
Už po stoprvní : vyměnit politiky, nebo občany?
Tak si říkám, jestli není tato otázka na místě a napadá mě v poslední době vždy, když poslouchám o čem si lidé povídají a já mluvím s nimi, když sleduji zpravodajství v televizi, čtu tištěné noviny, brouzdám po internetu. Nápad první, vyměnit politiky; to už tu bylo několikrát a ta poslední výměna, která vypadala velmi nadějně a vlila lidem do žil novou naději a očekávání skončila takřka národní tragédií-vznikem trojkoaliční vlády.
David Chytrý
Slušní lidé by si měli pana Janouška vážit a postavit se za něj
Ano, myslím to zcela vážně, pan Janoušek se totiž stal obětí bojů mezi vnitřními frakcemi politických stran, které ovládají Magistrát hlavního města Prahy a disponují miliardami z veřejného rozpočtu, stal se i obětí závistivých novinářů a veřejnosti, zmanipulované médii, která se honí za senzací.
David Chytrý
Mám se bát vypustit z úst slovo „Cikán“?
Povězte, vy co jste bez předsudků i vy co se dokola točíte v roky zažitých stereotypech, je na tom slově něco opravdu tak špatného? Tento blog píšu jako zamyšlení a námět na diskusi pro všechny, které pálí a zajímá to, co dnes a denně sledujeme v mainstreamových médiích – na jedné straně pokusy o bezbřehou pozitivní diskriminaci, na straně druhé snahy o zostouzení všech, kteří patří k onomu „prokletému“ etniku. Bude-li se člověk snažit být alespoň trošku nezaujatý, nejspíš dokáže pochopit oba extrémy, ale souhlasit nebude ani s jedním z nich. I tady totiž platí „Zlatá střední cesta“.
David Chytrý
Úřad práce, zákon versus spravedlnost, aneb obnovíme trest smrti?
Zkuste si představit, že je vám 56 let, celý život pracujete v kvalifikovaných dělnických profesích, jednou jako svářeč, jednou jako obsluha NC stroje, pak jako nástrojář, svou práci vždy vykonáváte dobře, nikdy nejste registrován na Úřadu práce, za celý svůj život jste nepobral jedinou sociální dávku, od státu chcete pouze to, aby vaše daně byly když ne malé, tak alespoň únosné. Nevadí vám že pro potřeby státu, ale i pro potřeby svoje, prostřednictvím sociálního a zdravotního pojištění, pracujete do poloviny června každého roku (to nakonec každý). Říkáte si, že je to tak asi správné, dávat státu tolik peněz, je to na dobré účely a jednou se vám to třeba vrátí, až budete potřebný.
David Chytrý
Demokracii si rozvracet nedáme!
V posledních dnech byla náměstí některých měst okupována různými nekalými skupinkami nespokojenců, kteří volali po svržení našeho spravedlivého demokratického systému reprezentovaného těmi nejlepšími muži a ženami, které si občané svobodně a radostně vybrali v parlamentních volbách.
David Chytrý
Umí Jaromír Drábek bruslit ?
Myslím, že Jaromír Drábek bruslit umí, a to moc pěkně, protože jinak by nemohl být tím nejúspěsnějším ministrem práce a sociálních věcí za posledních 20 let. Jemné umění trojitých Lindbergů, piruet a krkolomných vytáček je totiž tím nejhlavnějším předpokladem pro výkon ministerské funkce, alespoň za dob této vlády.
David Chytrý
Přežili jste dobu velkého chaosu bez EU ? Srdečně gratuluji
Je mi 41, pro někoho málo, pro někoho moc, já se na svůj věk dívám s vděkem a údivem, protože jak je možné, že jsem přežil především první víc jak polovinu svého života ? Už dávno jsem měl být mrtvý.
předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 44
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1785x
Kdykoli ale zareaguji na vzkaz či mail.